Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Jen pro pořádek bych dodal, že stáří z blbce moudrého neudělá.

1 0
možnosti
Foto

R^ vidím, že jste mne s vyjádřením k blogu toho druhého předběhl:-). Váš blog ohledně stáří je velice hezký, čistý a zkušenostmi nezatížený. A já vám děkuji, že mne donutil se zamyslet a sepsat svou vlastní úvahu. Možná byla chyba, uvést ho jako reakci na váš blog( přišlo mi poctivé uvést mou inspiraci), ale třeba to neplánovaně trochu pomohlo i vám:-).Toť celé. Zároveň jste se asi trefil svým pojetím  do představ citlivého syna a vnuka, a já vám přeji, ať vám váš entuziasmus a přístup vydrží ...

3 0
možnosti
JR

R^Ač nerad se se vyjádřím k blogu paní 

J79o83h34a21n56y 15U40l98r10i26c19h34o96v82é

Můj článek, nebyl vůbec zaměřen na všeobecné stáří, byl zaměřen, k lidem, kteří nám pomáhají, většinou příbuzné...Váš článek je o lidech pro Vás "cizích", proto se mi zdá trochu mimo. Lidé jsou dobří i špatní, nic mezitím asi není. Je jedno jestli je člověk mladý, ve středních letech nebo "starý".  Jen lidé, kteří vychovaly děti, milovali je, často zůstanou opuštění a důvodem není jejich povaha, ale povaha dětí.

V svém článku uvádíte,že jste se chtěl vyjádřit v diskuzi, ale nebylo zde více prostoru pro toto téma? Kde je více prostoru než v diskuzi ke článku o daném tématu?

Posléze ukazuje až moc negativních zážitků a budete se divit, taky jich mám dost, článek vlastně není vůbec zromantizovaný (ve vaší diskuzi píšete,že jste se na tohle téma nemohla dívat romanticky). Je realistický, je o lidech, kteří se starali a o ně se nepostará nikdo, v tom nevidím nic romantického.

Píšu na svou diskuzi, protože nemám dukáty a nebudu zde zakládat reakční články. Nemám k tomu důvod. Přeji hezké psaní s úctou J.R.

1 0
možnosti
JR

* paní Johanky Ulrichové

0 0
možnosti
IM

I25v42o 73M57i96l70d57a

21. 11. 2013 16:01

milý mladý příteli, prožil jste patrně šťastné dětství v bezkonfliktním světě a z toho také pramení poněkud idealistický pohled na život. přál bych vám, aby vám zůstal i pote, kdy vstoupíte do skutečného světa, kde senioři nadávají na všechno a na všechny, ztrpčují život prodavačkám a jiným pracujícím, co mají mnohem menší příjmy než oni, chodí do pekáren, obchodů a autobusů zásadně v době, kdy pracijící spěchají do práce a študáci do školy, skupují slevněné zboží již za rozbřesku, aby je po několika měsících vyhodili, kdy zjistíte, že se jejich intelekt smrsknul na úroveň ŠLÁGRU a přesto mají volební právo a s nadšením volí stále stejné  zloděje a vrahy, vymetají předváděčky a vynucují si řízek zadara a tak bych mohl pokračovat do nekonečna.

taky si vážím stáří a starých lidí, těch pár moudrých starých lidí co znám, a to i přesto, že starý nikdy asi nebudu. já se totiž toho ctihodného stáří totiž asi - stejně jako značná část mých vrstevníků - nedožiju, protože nám to tak zařídili a stále zařizují dnešní "staří"...

1 4
možnosti
JR

Můžu Vás ujistit, že jsem šťastné dětství neměl, že nejsem z bezkonfliktního světa a že v reálném životě jsem dávno. 

Článek hovoří jak by to mělo být, né jak to je ve skutečnosti....o tom  je taky úvaha, má položit otázky a donutit lidi hledat odpověď

1 0
možnosti
Foto

Uz vam nekdo rekl, ze na te fotce jste podobny Ashtonu Kutcherovi?

0 0
možnosti
JR

opravdu ne:-D:-D

0 0
možnosti
Foto

Děkuji za krásné čtení.Máte silnou vnímavost.to se dnes málokdy vidí.I já měl babičku.A poslední dobou na ní často vzpomínám.Stáří není naobtíž pokud jsou kolem blízcí lidé.

5 0
možnosti
AF

Že si vážíte stáří? No, možná je vás v Čechách takových 5

0 0
možnosti
JH

Jste vzácný člověk chlapče. Kéž by bylo víc takových ve vašem věku. Bohužel dnes platí: člověk člověku vlkem. Ale Vás si moc vážím.R^

2 0
možnosti
Foto

Na rozdíl od kolegyně, která reagovala novým článkem, použiji jinou paralelu: "STÁŘÍ NENÍ NEMOC." Je milé zjistit, že mladý člověk rozproudil debatu na dnes tak aktuální téma. Díky.R^ Znám tři aktivní dámy přes devadesát a píši o nich na mém blogu. Moje zkušenosti jsou pozitivní:-)

4 0
možnosti
ZT

Děkuji, empatický hochu, doufám, že tak jako Vy smýšlejí i mí vnuci a pravnuciVJá se je tak snažím vychovat

5 0
možnosti
  • Počet článků 132
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 808x
Moje cesta se rozjela v listopadu 1989. Životem jsem šlapal se vší silou, přesto jsem sem tam uklouzl. Na něco jsem hrdý, jiné mi přináší stud. Nedá se to změnit, už se to prostě stalo. Občas jsem se ztratil, občas byl naivní, ale stále jsem zůstal sám sebou...:))))