Vážím si stáří, i já jednou budu starý….

21. 11. 2013 7:38:04
Všichni se v dnešní době bojí stárnutí, chodí na plastické operace, snaží se vypadat mladší, ale co si budeme nalhávat někdy vypadají jak „chodící“ plastelíny. O to si více vážím lidí, kteří se snaží své cenné zkušenosti předat dále.

Mojí prababičce je 89 let, viděla osobně prezidenta Masaryka, zažila jako těhotná 2.světovou válku, zažila změny režimů, nástup komunistů, jejich pád. Vždycky mi říkala: „ Vše se musí prožít, i to špatné i to dobré.“ A já si jejího názoru velmi vážím.

Velmi rád jsem sedával a poslouchal vyprávění starších lidí, o tom jaký žili život, co viděli. Svým vyprávěním mi předávali své zkušenosti, bylo vidět, že i po desítkách let jsou věci, které prostě bolí pořád, důkazem byly slzy v jejich očích. Někdy jsem viděl strach a obavy, že zůstanou sami. Bohužel, se to stává velmi často, prostě na ně „zapomeneme“. Neceníme si jejich zkušeností a nevracíme lásku, kterou nám dávají.

Tolik nám toho můžou dát, lásku, své zkušenosti, ukázat směr, kterým se dát. Když v dětství přijde bolest byla tu babička, ta které Vám napekla a uvařila. Dávala Vám tajně sladkosti a měla lásku v očích. Byl tu děda, který Vás učil jak být „správným“ chlapem. Každý z nás to měl jinak, ale cíl by měl být stejný. Vrátit tu lásku na jejich stará kolena, neopustit je a dodávat jim sílu žít každý den. Protože ten čas plyne jinak, pro nás není rok nic, pro ně kus života.

Nechci tady poučovat, jen mi přijde ,že je mnoho starých lidí, kteří jsou sami a to mají vnuky i děti.....

Jedna otázka nakonec, kdy jste viděli své rodiče nebo prarodiče naposledy?

Díky za přečtení

J.R.

Autor: Jiří Rýsler | čtvrtek 21.11.2013 7:38 | karma článku: 44.05 | přečteno: 4961x

Další články blogera

Jiří Rýsler

V zajetí zákoutí a uliček

Moje fotografické kroky tentokrát zavítaly do uliček a zákoutí. Vydejte se mnou na cestu a já Vám ukážu jak vidím svět skrze čočku

2.10.2018 v 19:48 | Karma článku: 13.32 | Přečteno: 229 | Diskuse

Jiří Rýsler

Když nejste jenom prodejce, ale i přítel, rádce a věrný posluchač ….

Život je někdy zvláštní, plný překvapení, vlastně jsem ani nevěděl, že blízko mého bydliště je obchod s podlahovými krytinami. Teď to potáhnu na druhý rok v prodejně, jaký je příběh obyčejného prodavače a jeho zákazníků.

14.4.2017 v 7:21 | Karma článku: 14.55 | Přečteno: 273 | Diskuse

Jiří Rýsler

Vaše číslo není opravdu Vaše aneb jak jsem dostal nový paušál

Rozhodli jste se pořídit nové telefonní číslo? Myslíte si, že číslo opravdu jen Vaše? Nikdo ho ještě nebude mít? Žádné reklamní a informační sms? Velký omyl, čtěte jak jsem poznal život cizího člověka, aniž bych ho znal.....

10.3.2017 v 16:26 | Karma článku: 35.60 | Přečteno: 4322 | Diskuse

Jiří Rýsler

Zvířecí oči....

smutné oči, šťastné oči, prostě oči ....věnujte chvilku mému fotoblogu..fotky uvnitř, názory uvítám.

26.11.2016 v 17:43 | Karma článku: 18.46 | Přečteno: 356 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Michal Konopa

Recenze knihy Konec manipulace – už s vámi nebudou orat!

Aneb: Jak se stát komunikační šelmou a vyběhnout s blbečkama, kteří jsou přesvědčeni o své bezmezné, povětšinou nejenom diskutérské genialitě.

14.11.2018 v 17:38 | Karma článku: 5.74 | Přečteno: 166 |

Jan Klar

Marketingový mág čaruje

Pseudochlap není urážka ani nadávka nebo pokus o zesměšnění. Je to pojem, který příhodně vystihuje fenomén dnešního muže.

14.11.2018 v 12:06 | Karma článku: 14.34 | Přečteno: 554 | Diskuse

Marek Valiček

Všechny holky chtěj bejt princeznama, ale stávaj se z nich lokomotivy

"...jó, představy. Vo nich bych mohla vykládat mýrumcýrum vod rána do večera, a pořád by to bylo málo."

14.11.2018 v 12:03 | Karma článku: 21.79 | Přečteno: 1061 | Diskuse

Libuše Palková

Děvko!

Míru jsem poznala celkem náhodou. Opalovala jsem se poblíž tenisových kurtů, ne z nějakých konkrétních důvodů , ale protože koupalište otvítá až od června a jinde travnatý pažit, kde bych se chtěla vystavovat. prostě nebyl.

14.11.2018 v 10:55 | Karma článku: 24.17 | Přečteno: 1804 | Diskuse

Blog Info

Viktorie Besó: Superžena jsem jen občas!

Chtěla psát cestopisy, ale píše erotické texty. Že je to podivné? Možná. Knihy napsala už ale celkem čtyři. Po Dívce s vůní manga je tu další kniha, tentokrát příběh o tajemstvích a síle ženské spirituality. Zasoutěžte si o ni!

14.11.2018 v 8:08 | Karma článku: 12.18 | Přečteno: 710 | Diskuse
Počet článků 121 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 732

Moje cesta začala listopadu 1989. Šlapal jsem životem jak jsem nejlépe uměl, ale i tak jsem se občas spadl. Na něco jsem hrdý, za něco se stydím. Nezměním to, prostě se už stalo. Někdy ztracený, někdy naivní, ale svůj...:))))

Najdete na iDNES.cz