Vážím si stáří, i já jednou budu starý….

21. 11. 2013 7:38:04
Všichni se v dnešní době bojí stárnutí, chodí na plastické operace, snaží se vypadat mladší, ale co si budeme nalhávat někdy vypadají jak „chodící“ plastelíny. O to si více vážím lidí, kteří se snaží své cenné zkušenosti předat dále.

Mojí prababičce je 89 let, viděla osobně prezidenta Masaryka, zažila jako těhotná 2.světovou válku, zažila změny režimů, nástup komunistů, jejich pád. Vždycky mi říkala: „ Vše se musí prožít, i to špatné i to dobré.“ A já si jejího názoru velmi vážím.

Velmi rád jsem sedával a poslouchal vyprávění starších lidí, o tom jaký žili život, co viděli. Svým vyprávěním mi předávali své zkušenosti, bylo vidět, že i po desítkách let jsou věci, které prostě bolí pořád, důkazem byly slzy v jejich očích. Někdy jsem viděl strach a obavy, že zůstanou sami. Bohužel, se to stává velmi často, prostě na ně „zapomeneme“. Neceníme si jejich zkušeností a nevracíme lásku, kterou nám dávají.

Tolik nám toho můžou dát, lásku, své zkušenosti, ukázat směr, kterým se dát. Když v dětství přijde bolest byla tu babička, ta které Vám napekla a uvařila. Dávala Vám tajně sladkosti a měla lásku v očích. Byl tu děda, který Vás učil jak být „správným“ chlapem. Každý z nás to měl jinak, ale cíl by měl být stejný. Vrátit tu lásku na jejich stará kolena, neopustit je a dodávat jim sílu žít každý den. Protože ten čas plyne jinak, pro nás není rok nic, pro ně kus života.

Nechci tady poučovat, jen mi přijde ,že je mnoho starých lidí, kteří jsou sami a to mají vnuky i děti.....

Jedna otázka nakonec, kdy jste viděli své rodiče nebo prarodiče naposledy?

Díky za přečtení

J.R.

Autor: Jiří Rýsler | čtvrtek 21.11.2013 7:38 | karma článku: 44.06 | přečteno: 4967x

Další články blogera

Jiří Rýsler

Obyčejný den s neobyčejnými lidmi

První myšlenkou bylo, nafotit obyčejný den hasičů, bez zbytečných řádků a slov. Ale potom, co jsem mohl poznat tuhle partu lidí, si myslím, že si zaslouží i krátký komentář z mé strany. V tomto článku najdete i fotky.

29.12.2018 v 17:10 | Karma článku: 22.82 | Přečteno: 1166 | Diskuse

Jiří Rýsler

V zajetí zákoutí a uliček

Moje fotografické kroky tentokrát zavítaly do uliček a zákoutí. Vydejte se mnou na cestu a já Vám ukážu jak vidím svět skrze čočku

2.10.2018 v 19:48 | Karma článku: 13.66 | Přečteno: 245 | Diskuse

Jiří Rýsler

Když nejste jenom prodejce, ale i přítel, rádce a věrný posluchač ….

Život je někdy zvláštní, plný překvapení, vlastně jsem ani nevěděl, že blízko mého bydliště je obchod s podlahovými krytinami. Teď to potáhnu na druhý rok v prodejně, jaký je příběh obyčejného prodavače a jeho zákazníků.

14.4.2017 v 7:21 | Karma článku: 14.85 | Přečteno: 284 | Diskuse

Jiří Rýsler

Vaše číslo není opravdu Vaše aneb jak jsem dostal nový paušál

Rozhodli jste se pořídit nové telefonní číslo? Myslíte si, že číslo opravdu jen Vaše? Nikdo ho ještě nebude mít? Žádné reklamní a informační sms? Velký omyl, čtěte jak jsem poznal život cizího člověka, aniž bych ho znal.....

10.3.2017 v 16:26 | Karma článku: 35.69 | Přečteno: 4337 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Katerina Kaltsogianni

Tedy mohli byste za mnou do Řecka

Jestli je to nutné? No jasně, že je to nutné, dokonce je to akutní. A proč je to akutní? Protože tam jsem to já, tam se směji, tam si plavu, lítám tam v plavkách a užívám si slunce a moře. Jsem tam úplně jiná, tam jsem to já.

23.4.2019 v 19:29 | Karma článku: 11.81 | Přečteno: 221 | Diskuse

Michal Pohanka

Otevřte brány do garáže aneb Pornosaniťáci

Musím přiznat, že dnešní článek Josefa Prouzy o pornostudentkách mi dal těžkou morální herdu do zad. Uvědomil jsem si totiž, že jsem vlastně pornozávozník, a udělalo se mi ze sebe šoufl.

23.4.2019 v 19:28 | Karma článku: 14.41 | Přečteno: 494 | Diskuse

Libuše Palková

Co vás napadne při pohledu na zlatý déšť?

Zlatý déšť už pomalu odkvétá. V okolí našeho domu je keřů hned několik a pořád jsou ještě krásné. Ráda se u těchto prvních poslů jara zastavím, teda jedněch z prvních a potěším zrak pohledem do syté žluti jejich drobných kvítků. .

23.4.2019 v 17:41 | Karma článku: 11.84 | Přečteno: 481 | Diskuse

Olga Pavlíková

Puch z Pruchniku

V jakémsi polském Pruchniku Puchniku pálili zapálení katolíci Jidáše v podobě panáka, napřed ho však zapálené dětičky zapálených dospěláků zmlátily.

23.4.2019 v 17:17 | Karma článku: 10.84 | Přečteno: 273 | Diskuse

František Skopal

Pád falešné sebedůvěry otevře cestu k Nejvyššímu

Čemu věří současný člověk? Hlavně sobě samému, svým schopnostem, možnostem a svému rozumu. Je doslova pyšný na to, co dosáhl ve vědě, v technice, ve zdravotnictví, ve vzdělání a v mnoha jiných oborech lidské činnosti.

23.4.2019 v 14:46 | Karma článku: 5.10 | Přečteno: 105 | Diskuse
Počet článků 122 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 740

Moje cesta začala listopadu 1989. Šlapal jsem životem jak jsem nejlépe uměl, ale i tak jsem se občas spadl. Na něco jsem hrdý, za něco se stydím. Nezměním to, prostě se už stalo. Někdy ztracený, někdy naivní, ale svůj...:))))

Najdete na iDNES.cz