Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vážím si stáří, i já jednou budu starý….

21. 11. 2013 7:38:04
Všichni se v dnešní době bojí stárnutí, chodí na plastické operace, snaží se vypadat mladší, ale co si budeme nalhávat někdy vypadají jak „chodící“ plastelíny. O to si více vážím lidí, kteří se snaží své cenné zkušenosti předat dále.

Mojí prababičce je 89 let, viděla osobně prezidenta Masaryka, zažila jako těhotná 2.světovou válku, zažila změny režimů, nástup komunistů, jejich pád. Vždycky mi říkala: „ Vše se musí prožít, i to špatné i to dobré.“ A já si jejího názoru velmi vážím.

Velmi rád jsem sedával a poslouchal vyprávění starších lidí, o tom jaký žili život, co viděli. Svým vyprávěním mi předávali své zkušenosti, bylo vidět, že i po desítkách let jsou věci, které prostě bolí pořád, důkazem byly slzy v jejich očích. Někdy jsem viděl strach a obavy, že zůstanou sami. Bohužel, se to stává velmi často, prostě na ně „zapomeneme“. Neceníme si jejich zkušeností a nevracíme lásku, kterou nám dávají.

Tolik nám toho můžou dát, lásku, své zkušenosti, ukázat směr, kterým se dát. Když v dětství přijde bolest byla tu babička, ta které Vám napekla a uvařila. Dávala Vám tajně sladkosti a měla lásku v očích. Byl tu děda, který Vás učil jak být „správným“ chlapem. Každý z nás to měl jinak, ale cíl by měl být stejný. Vrátit tu lásku na jejich stará kolena, neopustit je a dodávat jim sílu žít každý den. Protože ten čas plyne jinak, pro nás není rok nic, pro ně kus života.

Nechci tady poučovat, jen mi přijde ,že je mnoho starých lidí, kteří jsou sami a to mají vnuky i děti.....

Jedna otázka nakonec, kdy jste viděli své rodiče nebo prarodiče naposledy?

Díky za přečtení

J.R.

Autor: Jiří Rýsler | čtvrtek 21.11.2013 7:38 | karma článku: 44.03 | přečteno: 4937x

Další články blogera

Jiří Rýsler

Když nejste jenom prodejce, ale i přítel, rádce a věrný posluchač ….

Život je někdy zvláštní, plný překvapení, vlastně jsem ani nevěděl, že blízko mého bydliště je obchod s podlahovými krytinami. Teď to potáhnu na druhý rok v prodejně, jaký je příběh obyčejného prodavače a jeho zákazníků.

14.4.2017 v 7:21 | Karma článku: 11.71 | Přečteno: 255 | Diskuse

Jiří Rýsler

Vaše číslo není opravdu Vaše aneb jak jsem dostal nový paušál

Rozhodli jste se pořídit nové telefonní číslo? Myslíte si, že číslo opravdu jen Vaše? Nikdo ho ještě nebude mít? Žádné reklamní a informační sms? Velký omyl, čtěte jak jsem poznal život cizího člověka, aniž bych ho znal.....

10.3.2017 v 16:26 | Karma článku: 34.84 | Přečteno: 4308 | Diskuse

Jiří Rýsler

Zvířecí oči....

smutné oči, šťastné oči, prostě oči ....věnujte chvilku mému fotoblogu..fotky uvnitř, názory uvítám.

26.11.2016 v 17:43 | Karma článku: 17.50 | Přečteno: 304 | Diskuse

Jiří Rýsler

Ve zvířecích očích 2

I přes deštivé počasí jsem se vydal do Hodonínské ZOO vyzkoušet nový objektiv, výsledek uvidíte níže.

28.6.2016 v 18:12 | Karma článku: 14.94 | Přečteno: 257 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Miroslav Palfi

Atentát nebo likvidace?

Při dnešním výročí atentátu na Heydricha bych rád podotkl několik věcí. Ne o samotném atentátu, ale spíše o tom, co se o něm traduje.

27.5.2017 v 11:17 | Karma článku: 27.04 | Přečteno: 977 | Diskuse

Štěpán Bicera

Atentát na Heydricha proti vůli českého odboje

​Třináct dnů před atentátem obdržel domácí odboj z Londýna zprávu, ve které plk. F. Moravec psal:" Nemějte starosti, pokud se týče teroristických akcí. Akce proti oficiálním říšským osobám nepřipadá za této situace v úvahu.

27.5.2017 v 11:00 | Karma článku: 19.03 | Přečteno: 797 | Diskuse

Helena Vlachová

"Já jsem nevinný..."

"Já jsem nevinný...," je věta z Haškova Švejka. A opět se mi tento román vybavuje, když vidím, co se odehrálo na naší politické scéně

27.5.2017 v 6:03 | Karma článku: 13.01 | Přečteno: 621 | Diskuse

Jan Tomášek

Pozdrav z Bledu

Jsa v domácí léčbě, probírám se starými – převážně rodinnými pohlednicemi a tentokrát mě zaujala především rubová čili korespondenční strana. Nalezl jsem zde třeba korespondenci z První Světové války.

26.5.2017 v 23:29 | Karma článku: 11.30 | Přečteno: 232 | Diskuse

Jan Pražák

Zrádnost obřího poprsí

Těsně po střední škole před započetím dalšího vzdělávacího procesu jsme podstoupili takzvanou letní aktivitu. Tehdy to bylo zvykem a já se svými třemi budoucími spolužáky „narukoval“ na jakési pražské staveniště.

26.5.2017 v 21:39 | Karma článku: 27.64 | Přečteno: 1151 | Diskuse
Počet článků 120 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 725

Moje cesta začala listopadu 1989. Šlapal jsem životem jak jsem nejlépe uměl, ale i tak jsem se občas spadl. Na něco jsem hrdý, za něco se stydím. Nezměním to, prostě se už stalo. Někdy ztracený, někdy naivní, ale svůj...:))))

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.